Chovatelská stanice Popův keř se chovu psů věnuje od roku 1989. Nejdříve to však byli bulteriéři, kteří okouzlili mé, pro pejsky vždy tlukoucí, srdce. Dvě chovné feny Cassandra Černomor a Andy Popův keř jsem využíval především po pracovní stránce ( myslivost ). Mé povolání lesníka bylo v té době pro výcvik bulteriérů k lovu téměř ideální.
V roce 1993 jsem měl možnost se blíže seznámit s dalším nádherným zástupcem velké psí říše – Americkým stafordšírským teriérem. Po dlouhém čekání se mi podařilo zakoupit své první stafordí štěně. Byla jím fenka Twigi Tipit z Hanky ( chovatelka paní Březinová ). Twigi si svou super povahou brzy získala oblibu v mé rodině i okolí, pro které byla v té době velkou neznámou. Své kvality předváděla nejen na výstavách, ale i při práci v honitbě, kde dokázala nejednou zastavit postřílený kus černé zvěře, či pomáhala při tlumení škodné. Krásu a pracovní nadšení Twigi předávala i svým dalším potomkům, kteří postupně opouštěli naši chovatelskou stanici. Na všech našich fenkách jsme dohromady do roku 2004 odchovali téměř stovku nádherných štěňat.
Vzhledem k mým požadavkům, které by měl lovecký pes splňovat, nebyl výběr vůbec jednoduchý. Měl to být pes náruživý pro práci na stopě, vytrvalý a dlouhonohý, aby zvládal členitost zdejšího terénu, především v zimním období, kdy je všude spousta sněhu. Krátká, tmavá barva srsti byla jednou z dalších podmínek. Samozřejmostí měla být ušlechtilost a osobitost plemene, nezatížená žádnou genetick
ou vadou z přešlechtění.
TAKOVÝM PSEM JE PRÁVĚ „ SRBSKÝ HONIČ “.
Pro svoje první štěně tohoto plemene jsem se rozhodl jet do jeho země původu – Srbska. V chovatelské stanici Potkozarska na nás v jarním vrhu roku 2005 čekala nádherná fenka ZEDA POTKOZARSKA. Po zapsání na plemenné knize a přihlášení do klubu honičů je naše RIA, jak jsme ji doma pojmenovali, zatím jediným registrovaným jedincem srbského honiče v České republice.
V současnosti, kdy vznikají tyto stránky, bude Riočce téměř jeden rok. Postupně se připravuje, jak na složení zkoušky lovecké upotřebitelnosti, tak na svoji výstavní kariéru. A to se mi již v hlavě honí myšlenky na novou cestu do Srbska a zakoupení dalšího psího kamaráda……..